Částečné zatmění Měsíce 16./17. srpna 2008

Datum    : 2011-06-15/16
Čas      : od cca 20:50 do 00:10 UT
Místo    : SZ od vesníce Strání (Bílé Karpaty, nedaleko Velké Javoriny)
Přístroj : RLD 350/1750;
	   Videokamera CANON DM-XM2;
	   Foťák Canon EOS 550D, obj. 18-200 mm
Zvětšení : RLD - 70x
Teplota  : cca 22°C
Podmínky : 8/9
Poznámka : Viz níže

=======================================================================================================================

Měsíc v České republice vycházel už ztemnělý. Zatímco na východě území asi 25 minut před totalitou, na západě přibližně 
deset minut. Po ponoření se do zemského stínu ve 20:22 bylo ještě světlo, a tak se na modravé šeré obloze náš souputník 
jevil jako jakási slabá narudlá bublina, která se ani v dalekohledu nejevila příliš výrazněji. Jak zatmění spělo ke 
svému maximu, bylo i přes stmívání velmi obtížné jej očima na obloze najít. Teprve fotografie ukázaly opravdovou tvář 
sytě červeného Měsíce s výrazným nahnědlým potmavnutím uprostřed kotouče. Vpravo od Měsíce už zářil Antares v souhvězdí 
Štíra a oblohu postupně pokrývala rodina nejjasnějších hvězd letní oblohy.

Nejzajímavější ovšem byla poslední čtvrtina úplného zatmění mezi 22:40 a 23:03. Tehdy se Měsíc postupně sunul k levému 
okraji zemského stínu a atypicky nezačal rovnoměrně světlat na kýženém okraji, ale světlý lem téměř ostře ohraničený 
tmavým "jazykem" na pravé horní polovině kotouče se zobrazoval ještě na severní části Měsíce. Za to mohlo ve velké míře 
rozložení měsíčních moří, které tuto část Měsíce ještě víc ztmavilo. Jak Měsíc putoval k okraji stínu, stal se konečně 
očima viditelný a spolu s fotogenickou letní oblohou vykouzlil jedinečnou pastvu pro oči nevyzbrojené dalekohledem. 
Dokonce i první minuty výstupu Měsíce ze stínu byly ve znamení enormně tmavého kraje kotouče na té straně, která byla 
blíže ke středu stínu. V minutách, kdy se na levé části Měsíce objevila světlá "čepička" světla úplňku vycházejícího ze 
zemského stínu, se náš Měsíc jevil jako Mars v dalekohledu…

Očekávaný tyrkysový jev byl tentokráte skutečně nevýrazný. Přesto se očima ke konci úkazu zdálo, že levý okraj Měsíce 
chytá bledou elektrickou modř. Ovšem za celé to dramatické divadlo předtím bychom mohli absenci tyrkysového jevu přírodě 
protentokrát odpustit. Snad příště…

***

Počasí podle modelu ČHMÚ mělo být značně lepší ve východní polovině našeho území. Rozhodl jsem se vyrazit na Slovensko, 
nakonec jsme se úžasnou náhodou setkali s Daliborem Hanžlem, šéfredaktorem Expresních astronomických informací, a Irenou 
Vykoupilovou na česko-slovenské hranici nedaleko Trenčína a vydali se pozorovat do údolí s krásným výhledem na Velkou 
Javorinu v Bílých Karpatech. Měsíc jsme zastihli ještě před fází úplného zatmění při jeho atypickém východu. Samotné 
úplné zatmění bylo neobvykle tmavé, čemuž tentokrát vděčíme nejen jeho průchodu středem stínu ještě za šera, ale také 
nedávným sopečným erupcím. Zcela unikátní pohled na něj byl ke konci úkazu kolem 23. hodiny, kdy se na horní polovinu 
měsíčního kotouče promítal jakýsi "jazyk" sytě hnědého zabarvení, zatímco zbytek Měsíce už světlal do oranžova při 
přibližování se k okraji zemského stínu. Dramatičnost tohoto zatmění by se dala srovnat se zatměním v červnu roku 1993 
ovlivněným sopkou filipínskou Pinatubo. Dojem deja vu umocňuje i fakt, že "pinatubské" zatmění z června roku 1993 bylo 
předchozím zatměním série SAROS, do které patřilo to letošní červnové.