Z rybářských zážitků - Rok 2008

Přípravy

S mým kamarádem Zdeňkem Rydlem jsme letos nachytali množství pěkných úlovků, ale hlavně spoustu zážitků. Srandy byl, jako vždycky, kopec. Obrázky to jenom potvrzují.

Zdeňkův amur 14. července 2008 (59 cm)

Zatímco já jsem spal po hvězdářsky prožité noci, Zdeněk už si to mašíroval k vodě pod naší chatou. No a tenhle macánek byl jeho náhodným, ale pěkným úlovkem. U nás na Seči to je přeci jen úspěch chytit amura. Za rok se to podaří průměrně ani ne jednou a když už, je to úžasný boj.

Můj největší kapr (14. července 2008, 68 cm, 7 kg)

A když už jsem posmutněle vydržel až do půlnoci (zatímco Zdeněk se svým amurem toho dne dopoledne vítězil na celé čáře), přišel úžasný záběr. Hvězdy svítily a bambusový prut odolával náporu naprosto podivně táhnoucího tvora. Chvíli jsem dokonce myslel, že mám na háčku nějaký igelitový pytel. Tvor s sebou nijak neškubal, jel si to do strany, do hloubky, bušilo mi srdce. Teprve asi po 15 minutách jsem po slepu cítil, že jsem ho dotáhl ke břehu. Pak to začalo skákat a odlesk od mohutného kapřího těla mi teprve potvrdil můj veleúspěch. Pro jiné tuctová větší ryba, pro mě největší úlovek doposud.

Úhoř po sedmi letech (20. července 2008, 56 cm)

Další podivný den. Večer se přihnala silná bouře. Zatímco Zdeněk už to s úspěchem balil, já jsem bez úlovku odolal. Bouře přešla, já měl nahozeno na rousnici a v tom (ještě za Zdeňkova odchodu) záběr přes brzdu. Když jsem zasekl, nic tam nebylo. Asi nějaká čiperná čudla, říkám si. Ale ještě, že jsem vydržel. Po několika minutách přišlo asi 7 záběrů, z nichž až z toho posledního jsem pochopil, co se děje. Úhoři táhnou! Tak jsem zvětšil průvěs a měl jsem pravdu. Poslední z nich mi neunikl. Po sedmi letech jsem zase ulovil tajemného vodního hada!

Snímky jsou z dalšího dne, kdy mě přijela navštívit kamarádka ze studií astrofyziky v Brně, Bára Mikulecká. Za odměnu si na jedinečném úhořím mase pochutnala.

Zpět na rozcestník po rybářských letech