Astronomii se vážněji věnuji již od roku 1997, když jsem trávil březnové jarní prázdniny na Klokočově v Železných horách na chalupě u prarodičů. Tam mě moje babička jednoho večera při večeři přizvala na okamžik ven, abych pohlédl k nebi plného hvězd. Ukázala mi sedmici švitořících bodů na obloze, které silně připomínaly vozík. Byl to Velký vůz. Onen tradiční impuls, který mi změnil svět a udal směr, byl - div se světě - jen pouhý posun. Po půlhodině jsem se šel podívat znovu a Velký vůz byl na obloze kousek západněji. Okouzlen jsem se vydal pátrat po tajemstvích, která mi od základů přestavěla následující zbytek života.
V lednu roku 1998 jsem začal chodit do astronomického kroužku do DDM Delta, na jehož vrcholku sídlí jediná pardubická observatoř - Hvězdárna barona Artura Krause. Byla vedena výborným pedagogem, hvězdářem a hlavně kamarádem a učitelem - Vaškem Knollem, pod jehož dohledem jsem získal ty nejdůležitější poznatky nejen ze světa hvězd, ale i společnosti, nekonečného humoru, učení a mnoho jiného. Vašek ovšem na počátku roku 2010 zesnul a jeho odkaz i práci si vzal na svá bedra neméně schopný Petr Komárek, jeden z Vaškových žáků.
Prvá pozorování jsem načal již zmíněným rokem 1998 a více mě ohromila praxe, než teorie. Z toho důvodu jsem od roku 2000 také průvodcem veřejnosti po hvězdárně, což již bylo vlastně stejně předurčeno - hvězdárna totiž leží na půl cesty od centra ke kraji města, jižním směrem (na jihu jsou v dohledu právě ty milované Železné hory); v noci je odbornější pozorování silně rušeno špatným pouličním osvětlením, takže jsou pozorovatelné jenom jasnější objekty (planety, výraznější galaxie, mlhoviny, hvězdokupy, meteory). Navíc pardubická observatoř je pojmenovaná po jednom z patronů té astronomie, která patří hlavně laikům - populární. Baron Artur Kraus sám řekl, že astronomie by neměla významu, kdyby zůstala jen v hlavách povolaných. Tak se všemožně snažil lidem přiblížit (svou lidovou hvězdárnou na dnešní Třídě míru, svými přístupy k zájemcům), i když sám pořizoval odborná pozorování Slunce. A ač je to již jedno století zpět (zemřel v roce 1930), jeho odkaz zůstává stále aktuální.
Kromě Vaška je na hvězdárně celá plejáda skvělých přátel, kteří z valné většiny patří do občanského sdružení Astronomická společnost Pardubice. Jejím předsedou byla od roku 2001 (tehdy ASP vznikla) Renata Křivková, od roku 2005 jsem jím byl já a od roku 2007 Martin Slezák. Od roku 2009 opět já. Od roku 2011 je nově jejím předsedou Petr Musil. Tahle společnost ve skvělé spolupráci s Petrem Komárkem (a dříve Vaškem Knollem) dává v současnu hlavní krok chodu dění astronomie v Pardubicích. A to vše díky zmíněnému odkazu barona Artura Krause.
V Pardubicích působí ještě jedna skupina amatérských hvězdářů - Astronomický klub Pardubice. Jde o skupinu široce orientovaných pozorovatelů hvězdného nebe.
Na poli pozorovatelské praxe mě od roku 2003 provázel skvělý amatérský astronom Martin Lehký. Naučil mě pozorovat především komety, zasvětil mě okrajově i do CCD pozorování, ale u toho jsem dlouho nezůstal. Mnohem víc mě spolu s Vaškem Knollem společně "polapili" úchvatnými měsíčními a slunečními zatměními. Kometám jsem zůstal věrný dodnes, stejně tak meteorům, ale numero uno se v mé hvězdářské vášni stalo cestování po světě za úplnými zatměními Slunce. Tento spektakulární úkaz zkrátka zaleze člověku pod kůži při prvním spatření a mnohdy ho chytne na zbytek života. Jde pravděpodobně o nejkrásnější přírodní úkaz na obloze vůbec...
Protože už v té době mě nesmírně bavilo psaní, o svých astronomických zážitcích jsem psával krátké články či povídky, vydávané nejčastěji v královéhradeckém astronomickém časopise Povětroň (pod vedením Míry Brože), v elektronickém i tištěném vydání Expresních astronomických informací (pod správou Dalibora Hanžla) nebo také na serveru České astronomické společnosti. V roce 2008 mě oslovil Petr Sobotka, zdali bych nechtěl na tomto prestižním serveru vypomoc jako člen redakce. V březnu roku 2009 jsem vedoucím redaktorem. A co mi to dává? Úžasný kontakt s veřejností, možnost rozvíjet se jako popularizátor astronomie a přenášet unikum světa nad našimi hlavami na další nadšence...
V roce 2006 jsem odmaturoval na Technickém lyceu v Pardubicích. Krátce jsem studoval učitelství na UHK v Hradci Králové. V červnu roku 2011 jsem ukončil bakalářské studium Aplikované fyziky a astrofyziky na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity v Brně. V té době jsem (už od listopadu roku 2010) pracoval jako pozorovatel u bolidových kamer na oddělení Meziplanetární hmoty v Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově. V prosinci 2012 jsem pak nastoupil jako odborný pracovník na Hvězdárnu v Úpici, kde jsem takto pracoval až do března 2014. Pak jsem česko popustil a za našetřené peníze jsem vycestoval na Nový Zéland, kde jsem si přivydělával na sadech s ovocem, abych dostál svého snu: navštívit Cookovy ostrovy. Od roku 2015 jsem pak začal být dobrovolníkem Evropské jižní observatoře - jako fotoambasador, ale také pomocný stážista. Navzdory zahraničním aktivitám působím hlavně v Česku, kde se dál na volné noze věnuji popularizaci astronomie.
 |
 |
|
Aktualizováno: 30. března 2014 |
Počítadlo návštěv od 29. ledna 2009 |
|
|
| Fáze Měsíce |
| Sluneční skvrny |
|
|
Nejbližší zatmění v České republice |
|
| Polární záře |
|
|
+ Astronom. odkazy
+ Atmosfér. úkazy + M. Druckmüller + Hv. Pardubice + Spaceweather + Prohl. Měsíce + SMPH + ASHK + ČAS + EAI + IMO |
